Aktuálně z praktického lékárenství

Z posledního čísla

E-verze 2/16

 

Goji – obsahové látky a léčivé účinky

Zdeňka Navrátilová

Současný životní styl s sebou přináší řadu zdravotních rizik, která přispívají ke vzniku civilizačních onemocnění, jako je nadváha, vysoký krevní tlak, diabetes, metabolický syndrom a další. Velký rozmach proto zažívají tzv. funkční potraviny, které obsahují kromě živin i další zdraví prospěšné látky, které působí příznivě na lidské zdraví a snižují negativní dopady nevhodného životního stylu. Jednou z funkčních potravin jsou i plody kustovnice, známé pod jménem goji. Ty obsahují polysacharidy, flavonoidy, karotenoidy a další biologicky aktivní látky a byla u nich prokázána řada léčivých účinků.

Farmakogenetika v práci klinického farmakologa a farmaceuta

Olga Bartošová, Ondřej Slanař, Irena Netíková

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Farmakogenetika je obor, který studuje vliv genetické predispozice pacienta na účinnost a výskyt nežádoucích účinků léčiva. Tento obor je základem personalizované medicíny. Výsledek farmakogenetického vyšetření pacienta ovlivňuje výběr a dávkování léčiva s ohledem na prevenci toxicity a predikci farmakoterapeutického efektu. Cílem tohoto článku je popsat význam farmakogenetiky v práci klinického farmakologa a farmaceuta.

Vybrané články

Polymyalgia rheumatica a obrovskobuněčná arteritida

Martina Bělobrádková, Jan Tomš, Zdeněk Bělobrádek, Tomáš Soukup

Polymyalgia rheumatica (PMR) a obrovskobuněčná arteritida (OBA) jsou autoimunitní onemocnění, která začínají po 50. roce života a maximum výskytu je mezi 70–80 lety. Jejich společný výskyt naznačuje, že obě nemoci mohou mít dosud neurčeného společného etiopatogenetického jmenovatele. Na druhou stranu jsou zcela odlišné klinickými projevy a prognózou. PMR se projevuje bolestivou ztuhlostí v oblasti ramenního, pánevního pletence a svalů šíje. OBA je často provázena bolestmi hlavy způsobenými postižením cév v oblasti společné a zevní karotidy. V oblasti spánků zjišťujeme často uzlovité zduření větve temporální arterie. Obvyklým a obávaným projevem OBA je náhlá slepota v důsledku okluze cév vedoucí k ischemii optického nervu. Imunopatologický zánět je podstatou obou nemocí a laboratorně se projevuje zvýšením reaktantů akutní fáze (sedimentace erytrocytů, C-reaktivní protein). Není znám žádný specifický diagnostický test získaný vyšetřením krve nebo plazmy. Diagnostika PMR se opírá o klinický obraz a vyloučení všech ostatních diferenciálně diagnostických možností. Stanovení diagnózy OBA je založeno především na typickém histologickém obraze postižení stěny arterie. V současné době jsou v diagnostice velmi nápomocné zobrazovací metody prokazující morfologické změny a známky zánětu cévní stěny, zejména pozitronová emisní tomografie kombinovaná s počítačovou tomografií. Zlatým standardem v léčbě obou nemocí je dlouhodobé (minimálně roční až dvouleté) podávání glukokortikoidů s postupným snižováním dávky. To je samozřejmě provázeno řadou všeobecně známých nežádoucích účinků. V obou případech je typické podstatné zlepšení stavu časně po zahájení terapie. Zatímco PMR léčíme prednisonem v dávce 15–20 mg denně, v případě OBA je počáteční dávka prednisonu 2–3× vyšší. Při hrozícím oslepnutí musíme reagovat rychle a intenzivně zahájením vysokodávkované intravenózní pulzní léčby glukokortikoidy.

Passiflora incarnata – obsahové látky a léčivé účinky

Zdeňka Navrátilová

Úzkostné poruchy a nespavost patří mezi nejčastější duševní poruchy vůbec. K léčbě úzkosti se používají především anxiolytika a antidepresiva, k léčbě nespavosti pak sedativa a hypnotika. Přestože je na trhu řada přípravků určených k léčbě úzkosti, v případě lehčích potíží lze použít i bylinné přípravky. Někteří pacienti také preferují „přírodní” léky oproti „syntetickým”. Existuje řada rostlin tradičně používaných k léčbě úzkosti a nespavosti, jejich účinky potvrzují i moderní studie. Jednou z nich je mučenka pletní (Passiflora incarnata L.), která je předmětem tohoto článku.

Nežádoucí a toxické projevy předávkování běžnými rostlinnými drogami – II.

Jan Martin, Denisa Martinová

Tento článek navazuje na předchozí díl z čísla 5 (Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 190–192) a zabývá se zhodnocením rizik užívání běžných léčivých rostlin. Pacienti si mnohdy tato rizika neuvědomují a domnívají se, že účinek rostlinných drog znásobí zvýšením dávky. U některých rostlinných drog je tak možné dosáhnout i toxických hladin obsahových látek. Tento druhý díl článku zahrnuje toxické projevy ginkga, senny, tea tree a ženšenu.



Praktické lékárenství

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.